Když doma listové těsto přebývá I. Palmiers

To si takhle přijdu v pátek z práce domů, je den před historicky první přímou prezidentskou volbou a já chci udělat mamince radost. Koukám tak do lednice a tam vidím 2 balení listového těsta. Týden před tím jsem asi 4 hodiny sjížděla blog Joy the baker a nasávala inspiraci (no nebylo jí málo). Našla jsem tam spóóustu super receptů, mimo jiné i recept na Palmiers a na sýrové tyčinky s parmazánem (recept přidám zítra). Tak jsem se dala do toho a hned bylo hotovo.

Palmiers

Klasické francouzské pečivo z listového těsta, aneb za málo peněz (i práce) hodně muziky

Suroviny

1 balení listového těsta (já použila chlazený plát z Lidlu, můžete si udělat i domácí, recept jsem dám brzy)

cca 100 gramů cukru (já použila vanilkový)

Postup

Těsto si rozprostřeme nebo rozválíme na pracovní plochu (rozměr cca 20x25 cm). Vršek těsta posypeme celistvou vrstvou cukru, který poté do těsta opatrně zatlačujeme pomocí rukou, v poslední fázi použijeme váleček a párkrát po těstě zlehka přejedeme, poté přikryjeme potravinovou fólii a otočíme na nepocukrovanou stranu, kde opakujeme stejný postup.

Přecházíme k zabalování - vezmeme delší pravou stranu těsta a zarolujeme ho středu plátu, to samé uděláme i se stranou levou (viz. nákres). Vytvoříme něco jako oboustranného šneka, kterého zabalíme do fólie a dáme odpočinou na 20 minut do lednice.

Mezitím si předehřejeme troubu na 210°C .

Těsto rozbalíme a nakrájíme na centimetrové plátky, jež klademe na pečícím papírem vyložený plech (nechte jim okolo sebe alespoň 2 cm, jinak se Vám spečou dohromady). Pečeme 10 - 15 minut, dokud nezezlátnou. Od 10 minuty je pečlivě pozorujte, strašně rychle se připalují. Plech vyjmeme z trouby, necháme cca 5 minut chladnou a poté je sundáme z plechu (nenechávejte je tam déle, šli by špatně odlepit). Po hodince jsou nejlepší :) Dobrou chuť :)

Začínáme zvesela :)

Jak začít? Tak jmenuji se Nela a jsem od nynějška obyvatelkou naší Metropole (čti Praha) a jednou krásného dne (cca před 2 měsíci) mi prostě a jednoduše hráblo, začala jsem vařit jak smyslů zbavená. Nevím sice jestli na vaření lze vybudovat závislost, ale jestli mám soudit podle sebe, tak nejspíš ano :)

Začátky mého vaření (čti patlání) začaly už asi v 6 letech kdy jsem poprvé "uvařila polévku", což byla vlastně vegeta zalitá vodou z rychlovarné konvice (začátky bývají těžké :D). Věci, které by se daly nazývat jídlem jsem začala tvořit někdy ve 12 letech (po babiččině výcviku). To už jsem zvládala "čínu", štrůdl a jak si tak pamatuji mým vele výtvorem té doby byli domácí borůvkové knedlíky z tvarohového těsta. 

Další školu vaření jsem dostala v 18 letech od maminky mého (nyní již bývalého) přítele. Co paní Petra dokázala v kuchyni jsem opravdu nechápala. Poctivá domácí kuchyně a navíc opravdu výborná. Tolik věcí co se u nás dělalo z pytlíků a ona žádné nepotřebovala? Jak to? Naučila mě toho opravdu mnoho. Sledovala jsem opravdu bedlivě a snažila se vše odkoukat. Několik receptů mám uložených ve svých (dnes již mega) deskách.

Pomalu, ale jistě se dostáváme k mému zbláznění :). Řekněme tedy, že od mých 18 vařím poměrně často, ale vzhledem k vybíravosti mého bývalého moc neexperimentuji. Boom nastává ve věku mé celosvětové plnoletosti. Rozcházíme se s přítelem, opouštím VŠ, nastupuji do práce a já se stěhuji do bytu s kamarádkou Kamilkou a to tak, že rychle. Vařím ráda, Kamča je vděčný strávník, který stráví všechno a mimo jiné umí skvěle uklízet :D. Jak šel čas, tak jsem stihla bydlet ještě s kamarádkou Nikol, kterou jsem pro změnu naučila spoustu věcí jíst, vracím se dokonce na dva měsíce k mamince a zde se udála ta historická událost - ano hrábne mi. Vzhledem k tomu, že se nudím začnu koukat na pořad Masterchef, pak všechny tři série amerického Masterchef a řeknu si, to je mazec co všechno dokážou a začnu experimentovat. Kupuju si kuchařky, všechny časopisy o vaření, předplatím si Apetit, čtu blogy a vařím, peču, smažím, dusím. Hrozně moc mě to baví a mám radost, když mým strávníkům chutná. Začnu si jídla fotit a dávat je na Facebook a pak si řeknu " Což takhle začít psát blog?". Tak začínám, snad to bude někdo číst :)