Začátky mého vaření (čti patlání) začaly už asi v 6 letech kdy jsem poprvé "uvařila polévku", což byla vlastně vegeta zalitá vodou z rychlovarné konvice (začátky bývají těžké :D). Věci, které by se daly nazývat jídlem jsem začala tvořit někdy ve 12 letech (po babiččině výcviku). To už jsem zvládala "čínu", štrůdl a jak si tak pamatuji mým vele výtvorem té doby byli domácí borůvkové knedlíky z tvarohového těsta.
Další školu vaření jsem dostala v 18 letech od maminky mého (nyní již bývalého) přítele. Co paní Petra dokázala v kuchyni jsem opravdu nechápala. Poctivá domácí kuchyně a navíc opravdu výborná. Tolik věcí co se u nás dělalo z pytlíků a ona žádné nepotřebovala? Jak to? Naučila mě toho opravdu mnoho. Sledovala jsem opravdu bedlivě a snažila se vše odkoukat. Několik receptů mám uložených ve svých (dnes již mega) deskách.
Pomalu, ale jistě se dostáváme k mému zbláznění :). Řekněme tedy, že od mých 18 vařím poměrně často, ale vzhledem k vybíravosti mého bývalého moc neexperimentuji. Boom nastává ve věku mé celosvětové plnoletosti. Rozcházíme se s přítelem, opouštím VŠ, nastupuji do práce a já se stěhuji do bytu s kamarádkou Kamilkou a to tak, že rychle. Vařím ráda, Kamča je vděčný strávník, který stráví všechno a mimo jiné umí skvěle uklízet :D. Jak šel čas, tak jsem stihla bydlet ještě s kamarádkou Nikol, kterou jsem pro změnu naučila spoustu věcí jíst, vracím se dokonce na dva měsíce k mamince a zde se udála ta historická událost - ano hrábne mi. Vzhledem k tomu, že se nudím začnu koukat na pořad Masterchef, pak všechny tři série amerického Masterchef a řeknu si, to je mazec co všechno dokážou a začnu experimentovat. Kupuju si kuchařky, všechny časopisy o vaření, předplatím si Apetit, čtu blogy a vařím, peču, smažím, dusím. Hrozně moc mě to baví a mám radost, když mým strávníkům chutná. Začnu si jídla fotit a dávat je na Facebook a pak si řeknu " Což takhle začít psát blog?". Tak začínám, snad to bude někdo číst :)
Žádné komentáře:
Okomentovat